NAŠTIVTE NÁŠ SHOWROOM
Najdete nás v Plzni na Roudné.
OTEVÍRACÍ DOBA:
Po, ÚT, Čt: 15:00 - 17:00
Pá: 11:00 - 13:00
SLEDUJTE NÁS NA SÍTÍCH
- Úvod
- BLOG
- Reportáže z místa dění
- ZÁVODNÍ ČERVEN 2021
ZÁVODNÍ ČERVEN 2021
Jelikož nebylo příliš přebytečnýho času ani energie na očekávané reporty ze závodů, pokusil jsem se svoje pocity z uplynulých víkendů alespoň sesumírovat do měsíčního závodního reportu.
12.-13. červen, to byl datum prvního letošního závodního víkendu série českého poháru v paddleboardingu. Na závod jsem nepřijel v optimálním fyzickým rozpoložení, ale o to víc natešenej i vzhledem k tomu, že se vedle mě na start postavil můj dlouholetej kamarád, a dá se říct i rival, Martin Teichman z Německa. Tenhle sympaťák z Postupimi, se vrátil k závodění po nepříjemným zranění. Loni při tréninku na moři špatně seskočil z boardu a utrpěl zlomeninu kotníku, sice se loni párkrát na start postavil, ale nestálo to za nic a musel vzdát závod německého šampionátu. Když se blížil do cíle závodu sprintu s přehledem přede mnou, neudržel nadšení a cílovou rovinku řval radostí. Nezbylo mi než uznale zatleskat a poblahopřát mu k fantastickýmu návratu. Později toho dne mi ještě ukázal záda při dlouhém závodě, kterej byl okořeněnej solidním větrem. Tenhle závod mi vyloženě nechutnal a měl jsem co dělat abych udržel druhej flek před dalším německým kabrňákem -Thomasem Straubelem, a taky abych během závodu nenakrmil rybičky.
Rozházenej žaludek mi pak po několika hodinách srovnalo jedno malý pivko a mohl jsem rozmějšlet taktiku na další den. Večer na pláži u ohně na břehu Máchova jezera panovala dobrá nálada i díky famozní hře na kytaru a harmoniku v podání renesančního píseckýho mazáka Michala Brandtnera. Ten se předvedl hlavně v neděli v technickém závodě, kdy ukázal všem v kategorii nafukovacích závoďáků záda.
Technickej závod byl postavenej naprosto dokonale a vyšperkovanej jedním joker lapem, tedy možností každého závodníka si v jednom z kol trať beztrestně zkrátit. Vystartovali jsme všichni hromadně z pláže a na první levotočivé bojce jsme se shodně sešli s Martinem Teichim. Jel jsem mu v háku a čekal, co si pro nás hodně rozfoukaný Máchovo jezero připraví. Na třetí bojce se Martin podrobil nedobrovolný koupeli, já si udělal bojku z jeho hlavy a jen tak tak jsem ho neuspal. Zkusil jsem tedy nastoupit, ale Martin byl v rychlosti zpět na trati a následoval mě. Když jsme se blížili k otočce na břehu, mířil jsem k joker lapu, ale viděl jsem, že Martin k němu nejede tak jsem to přehodnotil a chtěl jsem poračovat v kontaktnim závodu jeden na jednoho. Bohužel moje rozhodnutí nebylo uplně moudrý, jelikož využil mýho krátkýho zaváhání a po obrátce mi cuknul a už jsem jej nechytil. No co, poučení do příště. Užil jsem si zbytek závodu a fantasticky postavený trati v nelehkých podmínkách a i když jsem postupně fyzicky vadnul po technický stránce to bylo supr. Moje prkno SIC Maui 21’5’’ fungovalo perfektně, škoda že se to samý nedá řict i o mě samém. Pořád je na čem pracovat..
Týden na to, v neděli 20. června jsem se postavil na trať třetí etapy legendárního závodu Budějovice - Praha. Startovalo se pod hrází Slapské přehrady v Třebenicích a jelo se až do Prahy, konkrétně k loděnici USK Praha v Chuchli. Čekalo na nás něco málo přes 30 kiláčků . Na startu vedle mě bylo kromě překvapivě svěžích borců, absolvujících celý tříetapový závod z Budějovic, konkrétně tedy David Raab, v podsvětí známí jako prezident ČSFUP, a plzeňská diesel lokomotiva Marek Šplíchal, který už závod absolvoval loni jako první borec na paddleboardu a taky si střihnul nonstop závod Sup11city tour.
Moji největší soupeři byli v ‘’krátkym’’ závodě nymburskej démon Filip Kubina a brněnskej závoďák Honza Vlček. Start jsme pojali celkem svižně a zabydleli jsme se na příjemný vlně deblkánoe, která strartovala společně s náma. Během prvního přenášení přehrady asi po pěti kilometrech jsem se rozhodl, že dneska budem závodit, což se později neukázalo jako dobrej nápad, ale stalo se, a jedinej kdo se to rozhodl akceptovat, byl Fíla Kubina. Sranda končí, začíná peklo. S Fílou jsme drželi docela slušný tempo a zkusili jsme si jeden na druhýho několik nástupů, který byly v průběhu závodu vzájemně eliminovány. Teplota stoupala, cíl se nepřibližoval a laktát s trudomyslností mě začínaly přemáhat. Fíla byl vážně silnej a už jsem se smiřoval s tím, že dneska to nedám. Blížili jsme se k modřanský šlajsně a já nechal Fílu jet. Všechno vypadalo v pohodě, vkleče jsme si to sjeli a zbývalo jen něco málo přes kilometr do cíle, když v tom se Fíla uráčil do vody. Neváhal jsem teda ani vteřinu, polknul trudomyslnost, laktát propláchnul zbytkem jonťáku z camelbagu a vzal za to. Vypadlo to, že už to mám v kapse, ale Fíla se zlomit nenechal a šel do toho taky. Oba jsme tam nechali všechno, co v nás zbylo. Do cíle jsme dorazili v čase 3 hodiny a 3 minuty. Bylo to tam! Radost z výhry, ale rychle vystřídala bolest a následná asi hodinu trvající paralýza způsobená vyčerpáním a přehřátím organismu. Ale shodli jsme se, že to stálo za to... nebo možná neshodli, to už nevim...
Další neděli jsme se se soupeři potkali při druhym závodě ČP na pražským koupališti Džbán. Na programu byl sprint a long distance. Ve sprintu mě vyzval další nymburskej hovaďák Dan Drahokoupil. Tenhle bývalej reprezentant v rychlostní kanoistice a elitní sprinter se v rozjíždkách nejevil jako vážnej soupeř, ale ve finále ukázal svoji sílu a parádně mě vyškolil. Zdravě mi to vybudilo do dlouhýho závodu, kde jsem za to vzal hned od začátku a podařilo se mi vyhrát stylem start - cíl. O druhý místo se přetahoval Fíla Kubina s budějovickým černým koněm Vojtou Seidenglanzem, který letos závodí prvním rokem jako junior mezi dospělákama. Fíla nakonec stříbro urval pro sebe, ale Saidy ještě letos určitě neřekl poslední slovo.
Před nadcházejícím MČR, které se bude konat v Chebu na Jesenici 23-25. července, vyložilo karty hned několik závoďáků, který mají zájem uzmout si titul pro sebe. Ještě když se k tomu přidají zkušený jména jako Tom Grošup, kterej si teď užívá na Malorce, Jarda a Honza Soupové, Tomáš Albey Vaneček, Martin Piškot Novák nebo Brano Šrámek, okořeněný o německý závodníky, bude to dost peprnej víkend a pro mě hodně težká obhajoba titulu.
Nezbývá než makat..
Pádlu zdar!
Ondra
Foto: Martin Hladík - Česká federace stand up paddle